čtvrtek 28. února 2013

Růžičky poněkolikáté .....

Hezký večer,

černobílá kombinace je tu. Kdyby se Vám zdálo, že černá není úplně černá, tak to je a není pravda ... Nakonec jsem se rozhodla část růžiček nenaglazovat černou lesklou, ale zkusila jsem glazuru
černou-kropenatou, nebo-li černou s nádechem do šeda. Klasická černá glazura mi přišla k bílým růžičkám až moc "surová". Ještě si domyslete černou nebo bílou tyčku, která byla vlepena do otvoru zespodu v růžičce. To už jsem bohužel nestihla vyfotit.






Ahojky Margit

neděle 24. února 2013

Střípky

Hezký večer,
dneska od "každého" kousek ...

tímto víkendem končí akce "umyvadlo". V několika minulých příspěvcích jsem psala o svém vánočním dárku, který jsem si moc přála, a tak jsem si ho musela taky hezky sama koupit :-). Hlásím, že už je hotovo. Tedy to ne já, ale můj drahý muž.





V minulém příspěvku jsem řešila dilema se skříní. Děkuji za náměty. Skříň jsme opravdu s manželem (no spíš jen manžel s  hadrem na zemi) přemístili do obývacího pokoje na místo, kde předtím stála komoda, kterou jsme zase přestěhovali tam, kde stála skříň. Prozatím jsem na její poličky vyložila jen knihy, které byly v oné komodě uschovány plus několik dekorací. Dokud si nenatřu nebo nenamořím police ve skříni, nemá cenu ji plnit. Takže prozatím je to takto:  řekla bych, že to taky nevypadá špatně




Dneska se vracel můj syn z povinného lyžařského kurzu. Na místo dojezdu, Hlavní nádraží Praha, jsem dorazila s předstihem,  měla jsem chvilku času, a tak jsem se šla podívat do vestibulu, dlouho jsem tady nebyla. Byla jsem mile překvapena, jak se to tam změnilo k lepšímu. Objevila jsem tam obchod s časopisy  HUB, kde prodávají i zahraniční tisk. Hurá, objevila jsem tam spoustu zahraničních časopisů o bydlení, zahradách, coutry bydlení včetně Wohnen & Garten  a to aktuální čísla únor, březen 2013. To jsem tedy byla moc potěšena, mívají je prý běžně. To jen, kdybyste se náhodou na  Hlavním nádraží v Praze vyskytovali .




Jo a ještě ... mrkněte níže na můj první pokus o chléb z domácího kvásku. Ještě, že jsem ho, pro jistotu, koupila. Pekařka ze mě asi nebude! :-)



Mějte se krásně
Margo

sobota 16. února 2013

Dilema se skříní

... je jedna stará a krásná skříň, jejíž poslání u nás doma je zatím nejisté. Tedy, né že by u nás nezůstala, to ani náhodou, ale spíš řeším, kam s ní a co do mí ....
Skříň jsem měla doma (to bylo ještě s krásnými dveřmi), pak cestovala do keramického obchůdku a před vánoci jsem si ji zase nastěhovala dom. Původně šatní, dnes s novými  policemi, které ještě nejsou upraveny mořidlem. V tuto chvíli je bez dveří, dveře sice jsou, ale staré kování k nim jsme někam tak dobře uklidili, že ho nemůžeme najít. A to mi vnuklo nápad, že může sloužit i bez dveří, a že to možná bude i lepší ...
A teď to dilema
- má skříň stát na verandě, kde je velký jídelní stůl a byly by v ní dekorace, případně talíře, příbory, a tak




- anebo bych si z ní udělala pořádnou knihovnu (to by bydlela jinde), po které toužím, protože máme zatím knihy (jsem ostuda!) schované v krabicích a taky ve skříni.




... a teď babo raď :-)

Mějte se krásně
Margita


úterý 12. února 2013

Lucerna - 2. pokus

Dobrý večer všem,

k dnešním fotkám není třeba snad ani komentář .....






můj výtvor si zaslouží ještě druhou šanci ... to už je takový můj zvyk, dva pokusy a pokud nevyjdou, "odložím" na někdy ... takže lucerna 2




a níže troška radosti - nechala jsem si uháčkovat od jedné dobré duše (inspirována vašimi nápady) povlak na polštář - bílý, momentálně s bílým polštářem uvnitř

,



Mějte se krásně
Jo a děkuji všem  za návštěvu
Margita

neděle 3. února 2013

Dobroty

Hezký nedělní večer,

dnešní neděle začala úplně skvostně - snídaní do postele. Připravil mi ji můj nejmladší syn. A jak chutnala! Chtěl mi udělat radost, protože často s nadsázkou říkám, že by se mi líbilo, kdyby mi snídani připravil taky někdo jiný, než já sama.



U nás v práci je taková tradice, že čas od času někdo z nás něco dobrého připraví a donese kolegům a kolegyním ( v mém případě většinou kolegům).
Tentokrát to bylo na mě. Většinou se připravují bábovky, koláče, dortíky, prostě něco ke kávičce, já tentokrát zvolila variantu nesladkou - quiche neboli, abych si "nepůjčovala" originální název, prostě koláč na slano. Určitě budete znát. Často se jako těsto používá listové těsto, jinak mouka, máslo, vejce, špetka soli a voda.
Jako náplň jsem tentokrát použila naše 2 nejoblíbenější a to slanina s pórkem a s cibulovou náplní.
Odleželé nebo koupené těsto se rozválí do kruhových forem i s vyvýšeným okrajem, nechá se malinko předpéct (těsto se propíchá sem tam vidličkou) a pak se plní náplní. Je hrozně fajn, že se dá použít cokoliv, co máte rádi... houby, tuňák, cibule, různé druhy sýrů, šunka, zbylé maso, zkoušela jsem i cukety a rajčata (to je bomba). Takže dle potřeby na pánvičce orestovat vybrané ingredience, nechat trošku vystydnout, zamíchat vejce, nahrubo nastrouhaný dobrý sýr a zakysanou smetanu, koření, osolit, opepřit, bylinky a to vše "vylít" do formy na těsto a nechat dopéct, stačí na teplotu cca 200°C do doby, než těsto a ingredience začnou zlátnout.




slanina, pórek



cibule




... pokus "o něco" na památku, kolega  obtiskl nožičky svého půlročního syna do hlíny i s datem pořízení





Měj se krásně
Margita