středa 29. srpna 2012

Kokořínsko

Hezký den,

oblast Kokořínska mám moc ráda. Neváže mě k němu žádný osobni vztah, ale přesto, kdykoliv můžu, nepohrdnu výletem do těchto končin. Krásné lesy, krásné roubenky (vždycky si představuji, jaké že tam poklady asi na půdách leží ... a tiše závidím), na loukách se pasou ovečky, občas krávy a hlavně koně. I my jsme původně za těmito krásnými zvířaty vyrazili na návštěvu.

... říkáme mu Rozmarýnek ...





Hrad Kokořín




Hrad Houska

Podle legendy byl hrad postaven na skále, která taky tvoří zdi hradu a pod hradbami má vést cesta - díra do jiného světa, třeba do pekla. Však taky návštěvníci hradu, pokud najdou odvahu, mohou do "pekelné říše" vstoupit .... prý se i někteří nevrátili .... no můj muž se těšil, že se mě zbaví .....

(... ještě že se z něj nestalo sanatorium Spolany Neratovice ...)




Na hradě Houska byl zrovna i jarmark. Tyhle věci zbožňuji, zvláště od chvíle, co řeším svoji keramiku. A jaká náhoda - potkala jsem tam paní, která si ode mě kupovala fasádní sluníčko, tak, abych se jaksi trošku revanšovala, a potěšila ji i její um,  nechala jsem si od ní  vyrobit  ošatku na chleba ze slámy. Určitě upřednostním ošatkou ze slámy přede mnou dělanou než kupovanou ( z Číny).


Kokořínsko jen tak







Mějte se krásně a pokud zbude čas na výlet, hurá do toho!

Margit

čtvrtek 23. srpna 2012

Info k minulým příspěvkům

Hezký večer všem,

pomalu končí prázdniny a já se pomalu "připravuji" na svoji pravidelnou "známou", která mě několik posledních let navštěvuje koncem srpna celkem pravidelně a to známou není nikdo jiný než depka.  Manžel nechápe ( no jo chlapi, no) , že už teď si kazím prázdniny (rozuměj volno od úkolů, svačin, kroužků), když je ještě čas ... mám si to nechat až na 1.9., ale já si prostě nemůžu pomoc. To jen takové moje povzdechnutí.

Spíš jsem se dneska chtěla ještě vrátit ke 2 minulým příspěvkům, to jako, abych dokončila pointu, s nimi spojenou ...

Psala jsem o svém zážitku pálení keramiky ve venkovní  peci na dřevo a nemohla jsem dohledat fotku výsledné keramiky. Nevím, kam jsem si je uložila, prohledala jsem několik disků s fotkami, no nic. Tak ukážu aspoň tyto, je to taky keramika pálená v peci na dříví. To proto, abyste viděly rozdíl mezi keramikou glazovanou, kterou všechny známe  a keramikou, pálenou v peci na dříví - glazovanou šlemovkou čili vlastně taky hlínou (trochu zjednodušený popis). Většinou jsou to tzv. zemité barvy, a  i klasik hlína neoglazovaná vypadá jinak než z pece el. - to dělají ty plameny.





No a ještě dovětek k příspěvku o sluníčkách. Zákaznice se vrátila krásně odpočinutá (pomoooc, já bych potřebovala dovolenou znova, jako kdyby nebyla :-)  ), no a nakonec si vybrala sluníčko, které jsem původně pro ni nedělala, bylo jen tak. Proč? Prý má krásné oči!





Mějte se krásně !
Margit


pondělí 13. srpna 2012

.... trochu pro zasmání ...

Dnes jen tak drobnost pro zasmání ...
... chudák můj muž, už je z mého koníčku asi tak na mrtvici (všude samá hlína, samé krabice, papíry) , že mu  trošku "bzinklo" a že  prej se  na tom točírenském kruhu taky naučí ... asi mu to přišlo jednoduché, ale zas tak jednoduché to není ... Dnes dorazil z práce domů, svlíknul   oblek a šel na věc...







 no fakt se doma nenudíme :-)
Mějte se krásně
Margo


neděle 12. srpna 2012

Zámek Veltrusy podruhé, dožínky a já

Hezký nedělní večer,

tento, již končící víkend jsem měla ve znamení keramiky. V sobotu jsem již podruhé byla s keramikou na akci, kterou zámek pořádal a to Dožínky. Stánků tam, jako i minule, nebylo mnoho, ale na druhou stranu tam zase nehrozilo, že by tam stálo několik stánků s keramikou klidně i vedle sebe (to mě trochu jako "nekeramika" flustruje, ale jasně, že to nedávám najevo :-)  ) Naopak, hrdě si za svým dílem stojím!
Byla jsem tam i s kolegyňkou, která, navzdory svému tvrzení, že už je "přehrnkováno" prodala slušný počet hrnečků a hrnků, takže spokojenost. I já jsem byla, se svojí zahradní a dekorativní keramikou spokojena, bylo to tam po všech stránkách zkrátka  fajn.

Dokonce jsem si zkusila i cepem vymlátit obilí ( to je ale dřina :-) ), které jsem semlela a s trochou vody uhňácala těsto na pšeničné placky a ty se pekly na kamnech. Chtěly jsme s kolegyňkou pšeničné placky zkrátka ochutnat, abychom poznaly, jak mlsali naši předci. Mě osobně docela chutnaly, no chutnaly, byly prostě bez chuti.

V sobotu večer jsem keramiku ani nevybalovala, naopak přihodila další kousky a frčela jsem v neděli  zase do jedné vesničky u Neratovic, kam jsem byla pozvána ( společně s dalšími prodejci) jednou milou paní Míšou, se kterou jsem se seznámila v červnu na výstavě růží. No, tam už to tak akční nebylo, takže jsem to zabalila předčasně a spěchala domů, protože jsem toho měla až až. Ale nevadí, každá zkušenost je dobrá.

A cože jsem nejvíce prodávala? kočky kočky kočky ve všech podobách, velké do zahrady (ty jsem vám ani nestačila ukázat), menší na parapety, na zavěšení ..., neglazované, glazované, červené, černé ... Ve Veltrusích to prostě žije kočkama! (aby taky ne, když jsem tam k tomu přispěla i já, že jo?)








Mějte se moc krásně
Úspěšný pracovní týden anebo třeba krásnou dovolenou !
M

středa 8. srpna 2012

Sluníčka na zeď nebo fasádu

Hezký večer,

" to čekání na sluníčko mi připadá věčnost, těšila jsem se, že už na léto bude viset" ... asi takhle nějak si mě dobírala zákaznice, která si objednala sluníčko na fasádu, jak největší se povede. Nějaký čas to trvalo, to je pravda, však keramika potřebuje svůj čas, ale myslím, že se povedlo. Trošku se nám milé sluníčko "srazilo", ale i tak vypadá majestátně a určitě se bude na fasádě vyjímat. No, já to vlastně ještě ani nevím, kde bude sluníčko nakonec bydlet, budoucí majitelka (nebo třeba taky ne) se teď pro změnu opaluje někde daleko u moře. Tak pro změnu bude čekat sluníčko zase na ni. Slunce je dělané ze šamotové hlíny (pevnější, dobře se z ní dělají větší díla), je nenaglazované a pouze ošmudlané železem a burelem (nebo-li červeno černé šmudliny).





a toto je další pokus o fasádní dekoraci, taky moc hezké, opracované stejně




Sluníček není nikdy dost, viďte! Tak ať nám ještě dlouho svítí to reálné.
Mějte se krásně
Margit
P.S. vložím fotky i na e-shop

čtvrtek 2. srpna 2012

Moje stromy ...

Hezký večer,

co si pamatuji, tak jsem vždycky snila o tom, že až budu mít svůj dům a zahradu, vysadím do ní mé oblíbené stromy. Dlouho se mi nedařilo zcela naplnit svůj sen, ale přibližuji se .... Faktem je, že prosadit naplnění mého snu je těžší a těžší, protože se jedná o stromy listové a ty, jak všechny víme, opadávají a s tím souvisí hlavní protesty mé drahé polovičky ... kdo že bude hrabat padající listy ... no je to tak, ale ... zase ten pocit z toho, že milované stromy  žijí se mnou,  v mé zahradě, která nota bene odpovídá charakterem "vesnické" zahradě, tudíž ji nijak "nekazí", je nenahraditelný. Pro 2 z nich, které už u nás bydlí, jsem vybrala kouty zahrad, kde, až vyrostou, nevadí a třeba tam nebude tak nutné poctivě padající listí hrabat ... :-)

- javor
podzim dlouhodobě není mým nejradostnějším obdobím, a tak mě uchvátil javor,jehož listy se na podzim krásně zbarví do červena a trochu to u nás rozsvítí (... a třeba se pod nim časem najde místo na lavičku, to až jako staří budeme hledat k odpočinku stín), mám ho už asi 5 let a nepřestává mě bavit ...

- jeřabina
trochu zapomenutý strom, ale jako v případě javoru, mě uchvátili jeho podzimní plody, pamatuji se, že, když jsem jezdila za babičkou na víkendy, u tamnějšího rybníčku na návsi byla alej jeřabin a už tenkrát jsem se do nich zamilovala
navíc jejich plody jsou  léčivé, mají mírné projímavé a močopudné účinky, jejich konzumace snižuje krevní tlak,podporují jaterní a ledvinové funkce a hlavně mají dostatek vitamínů C, z usušených plodů se dělá bylinný čaj nebo je taky dobrá marmeláda v kombinaci s jablky (jo a taky k dekoraci nejsou k zahození).
Jeřabinu jsem zasadila teprve loni, takže na plody si budu muset chvilku počkat, ale jak se říká, kdo si počká, ten se dočká ...

V mém "zahradnickém snu" vidím stromy ještě  2, ale jestli je u nás ubytujeme, není ještě zcela jisté. A které, že to jsou?  .. no přece kaštan a lípa







Krásné letní dny všem přeje
Margo