Zákoutí k posezení

v každé zahradě jich má být několik, aspoň to takhle radí odborníci 

postupně je tvořím, každou chvíli je měním, židle sem, stůl tam, kytku zase jinam, a tak pořád dokola, což je tedy, k nelibě mého muže, moje úchylka

A copak já za to můžu?

Náhodou jsem jela na nákup do Kauflandu a smály se na mě tyto modré (možná modrotyrkysové) židle, naštěstí jsou i docela pohodlné na sezení, i když tak nevypadají, naštěstí pro mě, protože bych pak musela doma vysvětlovat, proč jsem je koupila, když se ještě navíc na nich nedá pořádně sedět :-)

Ale dopadlo to dobře, židle jsou tam, kde jsem je chtěla mít

Taky jsem náhodou jela na nákup do PennyM a tam se zase na mě smála kovová - zelená podpěra pod růže, Zatím samozřejmě porostlá není, ale to zařídím :-) časem :-)

Tady níže jsem už skládala posezení z našich zdrojů. modrá lavice je modrou od loňského léta, předtím měla samosebou jinou barvu a přilepená je k domu proto, aby na ni pršelo co nejméně
Stůl je stará ruční šlapací kovářská výheň, tu jsme dotáhli ze sběrného dvora.
Je už tak zrezlá, že už asi nemá cenu ji přetírat nebo brousit. Ale mě se líbí.

No a tady čekám na nápad ...
Úplně původně jsem sem chtěla umístit tu velkou cívku (viz minulý příspěvek), ale nakonec jsem si to rozmyslela.

Teď jsem jenom zvědavá, kolikrát tu budu nebo budeme popíjet třeba kafčo a kochat se, jak znám svého muže, svalí se s hrnkem v ruce hned na židli nebo lavici na terase a je vymalováno :-)
Vůbec nemá pro mou zahradní koncepci pochopení :-)

Hezký víkend
Margo